Pražský purkrabí Albrecht Václav rytíř Hložek ze Žampachu získal starší objekt v roce 1685 a vzápětí se pustil do jeho barokní přestavby, při které vznikl i vstupní portál.

Portál Nejzdobnějším prvkem fasády je edikulový portál. Segmentově zaklenutý otvor je zvýrazněn po obou stranách výstavnými toskánskými sloupy nesoucími velmi vyvinutou, anticky stylizovanou římsu, která je zakončena prolomeným frontonem. Čistota finálního zpracování dokládá použití ručního špičáku jako nástroje použitého k hrubé fázi opracování. Teno nástroj je snadno ovladatelný a poměrně jemný v rukou zkušeného kameníka. Všechny hrany jsou standardně tvarovány dlátem s rovným ostřím a pro finální užší plochy je využíváno širokého dláta s rovným ostřím o šířce cca 6 cm. Širší plochy jsou přerovnávány pemrlicí s rastrem 7 × 7 hrotů, o šířce strany 4 cm. Jedná se tedy o jemnější nástroj. Kameník zvolil rastr rovnoběžných či mírně šikmých řad (tab. 9).

Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z arkózy, již lze charakterizovat jako zdravou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3 (dle ČSN P 73 1005).