Sjednocující přestavba do té doby různorodých objektů v západní části Pražského hradu začala v roce 1755 jižním křídlem, postupovalo se od Starého královského paláce směrem k západu. Autorem přestavby byl stavitel Nicolò Pacassi.

Portikus Subtilně vypadající portikus je tvořený trojicí toskánských sloupů vynášejících balkon. Celkově byl povrch finálně přesekáván pemrlicí, nástroj byl tvořen rastrem 6 × 6 jehlanů o průřezu 5 × 5 cm. Větší plochy byly sekány v šikmých řadách, zřejmě podle šablony. Stopy po hrubé fázi opracování jsou vidět minimálně, byly tvořeny ručním špičákem. Obvodové stezky byly sekány dlátem s rovným ostřím o šířce 5 cm (tab. 5).

Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z arkózového pískovce až arkózy, který lze charakterizovat jako zdravou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3 (dle ČSN P 73 1005).