K sloučení několika samostatných gotických objektů došlo na počátku 15. století. Při následující gotické úpravě už objekt získal v podstatě dnešní dispozici. Další velká přestavba je dílem druhé poloviny 16. století, kdy dům vlastnil tiskař Jan Kosořský z Kosoře. V té době vznikly mimo jiné nádvorní arkády (možná dílo dvorského kameníka) i vstupní portál tzv. severského typu, jehož autorství bývá někdy připisováno Bonifáci Wolmutovi.

Portál Jedním ze zkoumaných prvků byl vstupní, bohatě zdobený portál. Preciznost provedení se bohužel odráží i v míře dochování stop po opracování. Většina reliéfu je dobrušována do hladkého povrchu. Opracování se dochovalo pouze na vnější části stojek portálu, kde jsme identifikovali stopy po finálním přerovnání líce. Kameník kladl stopy šikmo, v rovnoběžném rastru, přičemž využíval ručního dláta s rovným ostřím o šířce břitu 4 cm (tab. 21).

Vnitřní dvorana Dalším zkoumaným prvkem byla plocha bosáže pilířů arkády vnitřního dvora. Stopy po opracování se dochovaly fragmentárně, protože byly soudobým restaurátorským zásahem značně poškozeny. Nicméně ze zachovaných stop můžeme rekonstruovat postup práce. Nejprve byla vytvořena obvodová stezka, poté byl přebytečný materiál odsekán dvojšpicem. Stopy po hrotu tohoto nástroje se dochovaly dodnes. Finálně byl líc přesekán ručním dlátem se špičatými zuby. Rastr byl diagonální, ve dvou směrech, stopy se viditelně překřižují. Ruční dláto mělo šířku břitu 4,5 cm a sedm špičatých zubů.

Portál (tab. 21) je tvořen pískovcem, který lze charakterizovat jako zvětralou horninu s mechanicky poškozeným a chemicky alterovaným povrchem (tmavší odstín) odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R4/R5 (dle ČSN P 73 1005). Kamenný prvek vnitřní dvorany (tab. 22) je rovněž tvořen pískovcem, který lze charakterizovat jako zdravou horninu, místy s mechanickým poškozením, odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).