Majitelem pozdně renesanční stavby se roku 1584 stal Jan Mettych z Čečova, komendátor řádu sv. Jana Jeruzalémského, který ji krátce (do roku 1596) vlastnil se svým bratrem. Dalším majitelem byl Werner Breitschwerdt, jehož choť Izabela palác rozšířila a k novostavbě nechala přisadit raně barokní portál s masivní bosáží a rozeklaným štítem.

Portál Portál (tab. 18) umístěný v lapidáriu Národního muzea v Praze byl zkoumán především ve své finální úpravě. Tento nesmírně zdobně a reliéfně upravený povrch byl nejprve zabroušen do hladké podoby a následně byl do líce vysekán nízký reliéf. Nás zajímá právě konečná fáze sekání reliéfu. Identifikovali jsme poměrně úzké dláto s pěti špičatými zuby, kde šířka břitu činila cca 3 cm. Dlátem byla plocha sekána diagonálně křížem, a špičaté zuby tak zanechávaly typické rýhování, jehož výtvarným záměrem bylo zvýraznění plasticity.

Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z vápence, který lze charakterizovat jako zdravou horninu, místy mechanicky poškozenou, odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).