Stavbu hradby nepřímo popsal Kosmas ve své kronice, v níž připisuje k roku 1135 informaci o Praze, jež se snaží opevňovat po vzoru latinských měst. Tehdy poprvé byl areál Pražského hradu obehnán hradbou stavěnou z opukových kvádříků spojovaných maltou. Románská hradba byla působivou stavbou obepínající Pražský hrad v délce cca 1 km, o výšce průměrně 10 m a šířce kolem 2 m.

Zkoumaná partie hradby se nachází v jihozápadní části podzemí třetího nádvoří. Starší kamenná hradba je sestavena z pravidelných řádků opukových kvádrů (tab. 13, obr. 1), jejichž velikost se pohybuje kolem 40 × 10 cm. Některé kvádříky jsou čtvercové, o velikosti cca 30 × 30 cm. Původní relikty hradby jsou hrubě modelovány špičatým topůrkovým nástrojem. Dochází zde opět k pečlivému hranění ložných ploch. Lícové plochy jsou sesekány sekerou s rovným břitem o šířce cca 4 cm. Některé kameny pocházející z mladší opravy, předpokládejme ze 13. století, jsou sekány téměř na kolmo, sekerou v rastru úhlopříčně středovém, tedy typicky pražskou kamenickou rutinou (tab. 13, obr. 2).

Zkoumaná část zdiva je tvořena opukovými kvádry, které lze charakterizovat jako zdravé až mírně navětralé horniny odpovídající na základě vizuálního posouzení tř. R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).