Čp. 109/IV, Loretánské náměstí, dům U Deklamátorů

1564‒1569

Ještě v první polovině 16. století zde bylo pusté místo, část domu (bez loubí) byla postavena mezi lety 1564‒1569. V průběhu druhé poloviny století pak byly po etapách přistavovány i další partie, nejprve část do Úvozu a v roce 1597 obec povolila přistavět i trakt s loubím.

Arkádový pilíř Zkoumaný kvádr z arkádového pilíře o velikosti 115 × 30 cm (tab. 11) nese viditelné stopy po předchozím opracování dvojšpicem, tedy nástrojem s topůrkem a hrotem. Ačkoli neexistuje důkaz o tvorbě hran prýskačem, můžeme tento postup předpokládat. V rámci rysky byla hrana stržena prýskačem a poté vysekána stezka kolem dokola kvádru. Přebytečný materiál byl ze středu líce ubrán dvojšpicem. Přerovnání líce bylo provedeno ručním dlátem s plochými zuby o šířce cca 3,5 cm, o počtu pěti zubů. Kameník při začištění zvolil diagonální rastr. Druhý popisovaný kvádr ukazuje na finální práci sekerou s rovným ostřím v šikmém rovnoběžném rastru. Šířka břitu odpovídá 5 cm.

Oba zkoumané prvky jsou zhotoveny z opuky (až písčitého slínovce). První (tab. 11, obr. 1) lze charakterizovat jako navětralou horninu s patrným mechanickým poškozením povrchu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R4 (dle ČSN P 73 1005), druhý (tab. 11, obr. 2) jako zdravou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).



PŮDORYS
SITUACE
OBR 1
SCHÉMA OPRACOVANÍ 1
TYPY ÚDERŮ
úder hrotem
směry úderu
stezka
zásek (45°-90°)
zásek (<45°)
líznutí břitem (10°)
OBR 2
SCHÉMA OPRACOVÁNÍ 2
FÁZE OPRACOVÁNÍ
Práce se sekerou s kvádrem ve vodorovné poloze
Tvorba obvodového lemu prýskačem
Tvorba obvodové stezky dlátem
Modelace povrchu dvojšpicem
Práce s dlátem se špičatými zuby
POUŽITÉ NÁSTROJE
Sekera s rovným ostřím
Dvojšpic
Dláto s rovným ostřím
Dláto s plochými zuby
TVAR OSTŘÍ