Budova letohrádku byla založena roku 1538 v nově zřízení královské zahradě. Inspirací byla zřejmě podobná, starší stavba Benedikta Rieda v bubenečské oboře. Stavbu pro manželku Ferdinanda I., královnu Annu Jagellonskou, provedli italští stavitelé, v jejichž čele stál především Paolo della Stella z Janova. Dokončení stavby řídil Bonifác Wolmut. Exteriér na středoevropské poměry výjimečné stavby se dochoval prakticky intaktní.

Římsa, patka a dřík sloupů peripteru Výrazněji opracované prvky se nacházely většinou pouze na arkádovém peripteru. Ostatní kamenné části jako vstupní portály či okenní otvory byly většinou dokonale zabroušeny, bez stop po předchozím opracování. Zkoumané dříky sloupů (tab. 10) byly vesměs dělány obdobně. Identifikovány byly pouze poslední fáze opracování. Finální modelování entaze sloupů bylo provedeno sekerou s rovným ostřím o šířce ostří 6 cm, v rastru rovnoběžných šikmých řad, které byly postupně řazeny do spirály. Dřík sloupu byl opracováván od užší vrchní části po spirále dolů, až k patce sloupu. Zajímavě zpracována je římsová deska, na kterou nasedá jónská patka sloupu. Zde je na rozdíl od ostatních opracovaných prvků zdůrazněna práce dlátem tak, aby vytvářela výtvarný dojem rýhování. Kameník dosahoval tohoto efektu kolmými údery dláta do již začištěné plochy v intervalu 0,5–1 cm od sebe.

Oba zkoumané prvky jsou zhotoveny z pískovce, které lze charakterizovat jako zdravou horninu s místy chemicky alterovaným povrchem (tmavé plochy) odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).