Od pozdního středověku rostl význam západního vstupu do areálu Pražského hradu, proto zde byla na počátku 17. století vybudována nová reprezentativní vstupní brána nazvaná Matyášova, která se postupně stala součástí kulisovitého průčelí. Po rozsáhlých terénních úpravách je dnešní průchod o 1,5 m výše než původní vstup. Nápisová deska označuje jako stavebníka císaře Matyáše a uvádí rok 1614, nicméně výtvarné řešení nástavce naznačuje možnost, že dílo je poněkud starší.

Jižní část vstupního portálu Zkoumané povrchy (tab. 9) jsou součástí prstencové bosáže. Zatímco vpadlá plocha kvádru bosáže o velikosti 35 × 15 cm je finálně přerovnána viditelnými údery dlátem s rovným ostřím o velikosti břitu cca 5 cm, vystouplá část bosáže je opracována zcela jinak. Prvotní fáze zpracování obou kvádrů nejsou zcela čitelné, přepokládáme hranění dlátem či prýskačem. Poté byl vytvořen obvodový lem, stezka. Líc obou kvádrů je finálně přerovnán dlátem s rovným ostřím v rovnoběžném rastru. Vystouplá bosáž má navíc zabroušený povrch a zajímavě výtvarně pojatý dekor. Ten je tvořen záseky patou sekery, nikoli špičkou dvojšpice.

Oba zkoumané prvky jsou zhotoveny z pískovce, které lze charakterizovat jako navětralou horninu s místy chemicky alterovaným povrchem odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R4 (dle ČSN P 73 1005).