Po roce 1348 vzniká Nové Město pražské, které je velmi rychle obehnáno kamennými hradbami se čtyřmi branami. Jednou z nich byla také Horská brána („brána proti vrchu Vítkovu“), jejíž předpokládané základy zachytila již archeologická zjišťovací sondáž v roce 2018. Brána, která byla během tohoto výzkumu postupně odkrývána, je tvořena dvěma hranolovými věžemi obdélného půdorysu a mezilehlým průjezdem. Výzkum prokázal šířku průjezdu 8 m, délku věží 16 m, přičemž jejich šířka byla s největší pravděpodobností rovněž 8 m (síla zdiva 2,2 m). Základy byly zděny z křemenců a břidlic těžených nejspíš v nedalekých lomech v oblasti dnešního Hlavního nádraží (tab. 68).

Obvodové zdivo 1348 Zkoumaný kvádr o velikosti 80 × 40 cm je precizně opracován pouze na lícové a styčné ploše. Zde jsou viditelné jen relikty prvotní úpravy dvojšpicem, není viditelná ani obvodová stezka. Finální líc je ovšem přerovnán čistě, ve vějířovitém rastru, sekerou s jemnými plochými zuby. Velikost břitu sekery se pohybuje kolem 6 cm, počet zubů je 12. Líc je v některých místech přetnutý špičkou sekery. Ložná plocha je upravena pouze nahrubo dvojšpicem, s občasnými záseky sekery s plochými zuby.

Kvádr je zhotoven z pískovce, který lze charakterizovat jako navětralou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R4 (dle ČSN P 73 1005).