Původně zde stála gotická městská brána (tzv. Odraná). Nynější reprezentativní pozdněgotická branská věž byla vybudována Matějem Rejskem. Základ dnešní stavby byl položen roku 1475, neogoticky byla obnovena Josefem Mockerem v 19. století.

Obvodové zdivo, mezi lety 1475 a 1489 Pískovcový kvádr z vnějšího obvodového zdiva o velikosti 70 × 40 cm (tab. 58) byl nejprve hrubě modelován dvojšpicem. Poté byla vysekána obvodová stezka, která se dochovala pouze na delších stranách kvádru. Zajímavé na ní je, že byla vysekána sekerou s plochými zuby, stejnou, jaká pak byla využita na finální přerovnání lícové plochy. Stezka byla sekána cca polovinou ostří sekery, které bylo široké 7 cm a mělo 6 zubů. Zuby byly tím pádem poměrně široké, okolo 0,8–1,5 cm. Lícová plocha byla sekána ve vodorovné pozici šikmými údery sekerou.

Plastika, kolem roku 1480 Pískovcové torzo konzoly s figurou žebrajícího mnicha (tab. 59) bylo umístěno na jihovýchodní fasádě brány. Tato skulptura je přisuzována sochařskému a stavitelskému mistru Matěji Rejskovi. Pro náš výzkum je podstatná její ložná plocha, protože se zde nacházejí stopy po sochařském nástroji, a to dlátu se špičatými zuby. Šířka dláta se pohybuje kolem 4,5 cm, dláto má 6 špičatých zubů. Zanechává po sobě viditelné rýhy a při silnějším úderu i stopy ve tvaru drobných trojúhelníčků, což je charakteristické pro špičaté nástroje. Socha mnicha je jinak celkově ve velmi špatném stavu a stopy po opracování se zde nenacházejí.

Oba zkoumané kamenné prvky jsou zhotoveny z pískovce, který lze v prvním případě (tab. 58) charakterizovat jako mírně navětralý, místy s mechanickým poškozením, náležející na základě vizuálního posouzení do třídy R3/R4 (dle ČSN P 73 1005). V druhém případě (tab. 59) jej lze charakterizovat jako zvětralou horninu vykazující mechanické poškození a chemickou degradaci, odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R4/R5 (dle ČSN P 73 1005).