Původní románský dům byl zásadně přestavěn a rozšířen ve druhé půli 13. a počátkem 14. století. Prostora jihovýchodního raně gotického sklepa byla dodatečně sklenuta na střední pilíř.

Středový pilíř, počátek 14. století Nárožní opukový kvádr středového pilíře (tab. 45) byl tradičně nejprve hrubě osekán dvojšpicem. Zbytky těchto úderů jsou dodnes viditelné na lícovém povrchu. Poté byla vytvořena obvodová stezka, která byla vysekána dlátem s rovným ostřím širokým 2 cm v šikmém směru. Celý průběh stezky se zachoval pouze v partiích nároží. Lícová plocha byla finálně přesekána sekerou s plochými zuby s mírně oblým ostřím, jež mohlo způsobit pracovní vytížení ostří. Jeho šířka se pohybovala kolem 10 cm, což ukazuje na poměrně mohutný nástroj. Počet zubů byl 11, šířka zubu se pohybovala kolem 0,6 cm. Vějířovitý rastr stop na lícové ploše svědčí o jediné pracovní pozici kameníka.

Špaleta okenního otvoru v prvním patře, první čtvrtina 14. století Zkoumaný opukový nárožní kvádr špalety okenního otvoru o velikosti 50 × 40 cm (tab. 46) je ukázkou vrcholné dokonalosti a pokročilého vývoje opracování lícové plochy. Stopy po hrubém opracování dvojšpicem jsou téměř neznatelné, stejně jako obvodová stezka, která finálním přerovnáním zcela zmizela. Líc je přerovnán sekerou s plochými zuby ve vějířovitém, velmi precizním rastru. Ostří sekery bylo široké 4,5 cm s počtem 8 zubů, šířka zubu se pohybovala kolem 4 mm a mezera mezi zuby činila cca 2 mm.

Zkoumané kamenné kvádry jsou zhotoveny z opuky, kterou lze v prvním případě (tab. 45) charakterizovat jako zdravou horninu a v druhém případě (tab. 46) jako horninu zdravou až mírně navětralou. Na základě vizuálního posouzení lze obě zařadit do třídy R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).