Kostel sv. Bartoloměje

polovina 11.–polovina 12. století

Jednoduchá románská stavba byla vystavěna jižně od chrámu sv. Víta, se kterým byla spojena chodbou širokou přibližně 3 m. Archeologicky byla odkryta ve 20. letech minulého století. Její zasvěcení není bezpečně doloženo, uvažuje se i o jiných jménech. Stejně nejistá je datace výstavby, která kolísá od druhé poloviny 11. století až do druhé poloviny století následujícího. Velká pozornost byla věnována nárožnímu armování a samotnému vydláždění. Kromě zděných kvádříků z opuky se zde na nárožích vyskytují i větší armatury z pískovce.

Obvodové zdivo Kvádříky obvodového zdiva se velikostně pohybují kolem 20 × 7 cm (tab. 8, obr. 1). Jsou velmi precizně opracovány. Hrubé zpracování je provedeno špičatým topůrkovým nástrojem, včetně hranění ložných ploch. Líc je většinou přerovnán v pravidelných rastrech sekerou s rovným ostřím. Ostří sekery se pohybuje okolo 4 cm. Na lícových plochách se ale vyskytují také úzké záseky, rovněž provedené topůrkovým nástrojem. Na základě těchto stop můžeme rekonstruovat nástroj – sekeru s nestejně širokým ostřím. Úzké ostří je evidentně na přečnělky, záseky jsou hluboké, a tedy sekané pod mírným úhlem. Sekera je pak použita téměř na kolmo nebo maximálně v úhlu 45°. Rastr použitý na přerovnání líce je klasově uspořádán.

Nárožní armatura Nároží bylo stavěno s velkou precizností, z opuky (tab. 8, obr. 2) nebo z pískovce (tab. 9). Opukové armovací kvádříky jsou zpravidla větší než běžné zdivo, někdy i čtvercové o velikosti cca 15 × 15 cm. Objevuje se zde rastr úhlopříčně středový, a to na čtvercových kvádřících (obr. 2). Tento rastr je tvořen postupným sekáním sekerou od všech nároží směrem ke středu kvádru. Zajímavě provedená se jeví jihovýchodní nárožní armatura, jež je tvořena poměrně velkými pískovcovými kvádry o velikosti cca 40 × 40 cm. Lícová plocha kvádru je nejprve hrubě modelována dvojšpicem nebo jiným špičatým topůrkovým nástrojem. Poté byla kolem dokola kvádru vysekána stezka či lem, který sloužil jako předloha pro úroveň lícové plochy. Stezka byla sekána dlátem s rovným břitem, šikmými údery. Poté byla lícová plocha kompletně přerovnána dlátem s rovným břitem o šířce břitu cca 3‒4 cm. Přerovnání bylo rastrováno šikmými údery v řadách nad sebou. Původně vysekané stezky byly přerovnány v rámci finální úpravy lícové plochy.

V případě obvodového zdiva lze opukový kvádřík charakterizovat jako zdravou až slabě navětralou horninu, která odpovídá na základě vizuálního posouzení tř. R3/R4 (dle ČSN P 73 1005). Pískovcový kvádr nárožní armatury lze charakterizovat jako slabě zvětralou horninu, která odpovídá na základě vizuálního posouzení tř. R4 (dle ČSN P 73 1005).



PŮDORYS
SITUACE
OBR 1
SCHÉMA OPRACOVANÍ 1
TYPY ÚDERŮ
úder hrotem
směry úderu
stezka
zásek (45°-90°)
zásek (<45°)
líznutí břitem (10°)
OBR 2
SCHÉMA OPRACOVÁNÍ 2
FÁZE OPRACOVÁNÍ
Hrubá modelace kvádru topůrkovým špicem
Srovnávání materiálu ve středu kvádru pomocí topůrkového špice (1)
Přerovnávání líce kvádru v šikmém rastru pomocí sekery
POUŽITÉ NÁSTROJE
Sekera se špicí
Dvojšpic
Sekera s nestejně širokým ostřím
TVAR OSTŘÍ