Hradby Většího (Starého) Města nechal vystavět Václav I. v době krátce před polovinou 13. století. Otázka, zda byly věže stavěny současně s hradební zdí, není dosud vyřešena. Pás opevnění podél řeky vznikl později. Materiálem pro stavbu více než 2 m široké hradební zdi byla převážně opuka, jen výjimečně byl použit křemenec. Na vyzdění příkopu se používala i břidlice. Následné zkoumané kamenné prvky jsou zhotoveny z opuky v různém stupni alterace, kterou lze charakterizovat jako zdravou až navětralou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).

Zdivo hradby Zkoumaný prvek (tab. 38, obr. 2) je typickým zdicím lícovým kvádrem příslušné hradební části. Jedná se o opukový kvádr o velikosti 45 × 13 cm, který byl upravován kameníkem pouze v některých partiích ložných ploch špičatým topůrkovým nástrojem. Evidentně se jednalo o přiseknutí nepohodlných přečnělků při pokládání kvádříku do zdiva hradby. Lícová plocha není nikterak upravována.

Nárožní kvádr věže Druhým zkoumaným opukovým kamenem o velikosti 32 × 28 cm je nárožní kvádr hradební věže. Přístup k jeho zpracování byl zcela odlišný od způsobu zpracování běžného lícového zdiva. Fáze hrubého opracování proběhla za pomoci dvojšpice, tedy razantním topůrkovým nástrojem. Poté byly vytvořeny postranní stezky, které definovaly budoucí lícovou plochu. Tyto stezky byly velmi precizně sekány úzkým rovným dlátem. Šířka lemu činila kolem 1,5 cm. Finální lícová plocha byla velmi úhledně přerovnána v diagonálním rastru sekerou s rovným ostřím o šířce 4–5 cm.

Uvedené kamenné prvky jsou zhotoveny z opuky v různém stupni alterace. První zkoumaný kvádr lze charakterizovat jako zvětralou horninu s patrným odlupováním na povrchu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R4/R5 (dle ČSN P 73 1005). Druhý pak lze charakterizovat jako zdravou až navětralou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).