Monumentální trojlodní síňový chrám se dvěma věžemi bez presbytáře byl sice slavnostně vysvěcen roku 1371, ale stavba byla započata biskupem Janem z Dražic již někdy na počátku století. Lze předpokládat, že chrám byl v provozu od 40. let 14. století. Následující zkoumané kamenné prvky jsou zhotoveny z opuky, kterou lze charakterizovat jako zdravou horninu, místy s mechanickým poškozením, odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).

Boční kaple, mezi lety 1339 a 1371 Zkoumaný prvek o velikosti 30 × 40 cm (tab. 28) je opukový kvádr. Obvodové stezky se nedochovaly, nicméně některé zbytky stop vypovídají o hranění kvádru dlátem nebo prýskačem. Tento nástroj s tupým úhlem ostří je i v současné době využíván k odražení ostrých hran a přípravě pro sekání obvodové stezky. Můžeme tedy předpokládat, že byla vytvořena obvodová stezka, která byla ovšem finálně přerovnána sekerou s plochými zuby. Ostří dosahovalo velikosti 7,5 cm. Rastr stop je vějířovitý, sekerou na kolmo vysekané stopy vypovídají o opracování prvku ve vodorovné poloze. Kameník tedy opracovával kvádr z jediné pozice. Počet zubů sekery byl 11, velikost jednoho zubu dosahovala kolem 0,6 cm.

Zkoumaný prvek je zhotovený z opuky, kterou lze charakterizovat jako zdravou horninu, místy s mechanickým poškozením, odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).

Věž kostela, mezi lety 1339 a 1371 Oba prezentované kvádry (tab. 29) pocházejí z obvodového zdiva. Kvádr na obr. 1 o velikosti 38 × 25 cm byl nejprve hrubě modelován dvojšpicem. Fragmenty stop po tomto nástroji se na líci dochovaly dodnes. Poté byla vytvořena stezka kolem dokola celého kvádru. Fragmenty této stezky jsou viditelné pouze na jedné hraně kvádru (označené červeně). Lícová plocha je finálně přerovnána sekerou se 7 plochými zuby o velikosti zubu cca 1 cm. Ostří sekery je široké 7,3 cm. Rastr kladení stop je vějířovitý, plochu kameník zpracovával ve vodorovné poloze, od středu kvádru. Údery sekery jsou téměř kolmé. Druhým zkoumaným kvádrem z opuky je nárožní blok špalety okenního otvoru o velikosti 55 × 45 cm (obr. 2). Tento kvádr je zpracován obdobně jako předchozí prezentovaný blok. Jediným rozdílem je naklonění lícové plochy při jejím finálním začistění. Vějířovitý rastr tak vznikl v důsledku polohy kameníka stojícího a sekajícího plochu z jediné pozice, kolmo na šikmo nakloněnou lícovou plochu kvádru. Lícová plocha svírala se zasekávajícím se ostřím úhel cca 45°. Velikost sekery byla stejná jako u předchozího dokumentovaného kvádru.

Uvedené kvádry jsou zhotoveny z pískovce, který lze v prvním případě (tab. 29, obr. 1) charakterizovat jako navětralou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R4 (dle ČSN P 73 1005) a v druhém případě (tab. 29, obr. 2) jako zvětralou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R5 (dle ČSN P 73 1005).