Původní románská špitální bazilika měla být nahrazena větší stavbou, z té byla ale v první polovině 14. století vystavěna pouze dvojice věží a presbytář.

Presbytář, špaleta okna Zkoumaný kvádr o velikosti 27 × 30 cm (tab. 15) byl nejprve tradičně hrubě modelován topůrkovým špičatým nástrojem, předpokládejme dvojšpicem. Poté byla vytvořena obvodová stezka kolem dokola kvádru. Tato stezka byla vysekána dlátem s rovným ostřím o velikosti 3 cm. Finálně byl povrch přerovnán šikmo sekerou s plochými zuby o velikosti ostří 6,3 cm. Sekera měla 11 zubů o průměrné velikosti cca 3 mm. Zajímavou skutečností je, že kameník sekal v šikmém rastru, ale nevznikal vějíř, i když bylo sekáno z jedné pozice. To si můžeme vysvětlit tím, že pracoval s plochou kamene ve vodorovné poloze, přičemž kvádr měl umístěný na dřevěných kozách. Kameník stál mezi body B a C a postupně od bodu B sekal šikmo k bodu D. Jako orientační plochu vnímal stezku mezi body B a C. Ostatní stezky přesekal až při konečné úpravě kvádru, u bodu D část stezky zachoval, neboť zřejmě nechtěl měnit pozici, a tím pádem ohrozit nároží D odlomením.

Krypta Zkoumaným prvkem v zazděném portálu krypty, která pochází z nejstarší gotické výstavby, je klenák (tab. 16) o velikosti 25 × 30 cm. Ve fázi hrubého opracování byl modelován dvojšpicem. Poté byl kolem dokola klenáku vytvořen lem, při finální úpravě již téměř neznatelný. Konečná úprava povrchu tkvěla v jeho přesekání sekerou s 10 plochými zuby o velikosti ostří 3,5 cm. Průměrná šířka zubů činila 2,5 mm. Plocha byla sekána ve dvou šikmých směrech vyznačených na obr. 2 šipkami. Kameník opět finálně sekal plochu ve vodorovné poloze.

Oba výše uvedené zkoumané prvky jsou zhotoveny z opuky, kterou lze charakterizovat jako navětralou horninu, v případě prvního s patrným solným výkvětem, odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).