Klášter vznikl nejpozději před rokem 1100. Jednotlivé partie areálu byly postupně měněny a dostavovány, k velkým přestavbám došlo především v druhé polovině 13. století. Jižní křídlo ambitu se pojilo k severní stěně baziliky. Jeho fragmenty jsou dochovány v kryptě katedrály, jejíž stavbě budovy kláštera postupně ustupovaly.

Jihovýchodní nároží vnitřní obvodové zdi ambitu (tab. 12) Zkoumaný kvádr profilovaný úkosem, který je patou složité nárožní profilace, byl nejprve pečlivě hraněn obvodovou stezkou. Ta byla vysekána dlátem s rovným ostřím o velikosti cca 2 cm. Po vytvoření stezky byl povrch zbaven přebytečných přečnělků dvojšpicem. Finálně byla plocha přerovnána dlátem o velikosti cca 4,5 cm s 10 plochými zuby. Jednalo se tedy o velmi jemné ostří. Do lícové plochy bylo ještě zasaženo úzkým dlátem s rovným ostřím, jehož velikost byla kolem 0,5 cm. Nelze ovšem s jistotou říci, kdy tak bylo učiněno.

Zkoumaný opukový prvek lze charakterizovat jako zdravou až mírně navětralou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).