Bazilika sv. Vavřince byla postavena na místě výjimečné předrománské centrální stavby se třemi apsidami. Stavitelem baziliky byl první český král Vratislav II. (vládl v letech 1060‒1092). Tato trojlodní církevní stavba se třemi apsidami byla objevena v roce 1884 při rekonstrukci zázemí kanovnické rezidence. Do dnešní doby se zachovalo obvodové zdivo hlavní a jižní lodi do výšky přes jeden metr a zdivo severní lodi zakomponované do stávající budovy Starého děkanství.

Zdivo je opět tvořeno opukovými placáky, kvádříky, kladenými na vysokou maltu v řadách, někdy i nepravidelných. Zkoumaný kvádřík se nachází na vnitřním líci zdiva jižní boční lodi (tab. 54) a je poměrně dlouhý, jeho rozměry jsou 45 × 8 cm. Opracování je spíše účelové, kdy jsou opět poměrně pečlivě hraněny ložné plochy. Lícová strana je sesekána šikmými údery sekerou s rovným ostřím. Ostří je mírně oblé a jeho šířka se pohybuje kolem 4 cm. Nástrojem byla pravděpodobně sekera se špicí.

Zdivo je převážně tvořeno opukovými kvádry, které lze charakterizovat jako zdravé až mírně navětralé horniny, které lze na základě vizuálního posouzení zařadit do tř. R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).