Rotunda vystavěná někdy na počátku 12. století byla původně zasvěcena sv. Štěpánovi. Kruhová loď měla průměr necelých 5 m, apsida necelé 3 m. Ve třetí čtvrtině 14. století byla rotunda přestavěna a stala se jedním z farních kostelů Nového Města. V 17. století byl kostel rozšířen o západní pravoúhlou přístavbu, strženou v roce 1845. V letech 1929‒1935 prošla stavba rekonstrukcí.

Portál Dochovala se část románského portálu s plným tympanonem. Samotný portál je sestaven z pískovcových komponent. Otvor tvoří stojky a překlad. Tympanon je vytesán z jednoho kusu kamene (tab. 48). Hrubé modelování je tvořeno dvojšpicem. Poté byly tvarovány hrany stezkou, která byla sekána sekerou s rovným ostřím. Celý tympanon byl vysekán sekerou s rovným ostřím širokým cca 7 cm, což je prozatím nejširší doložené ostří užité v pražské románské architektuře. Sekáno bylo buď v rastru šikmých záseků v řadách vedle sebe, nebo v rastru vějířovém uvnitř tympanonu.

Obvodové zdivo Z původní stavby se dochovala také partie obvodového zdiva. Zkoumané kvádry se nacházejí na vnějším líci východní apsidy (tab. 49) a jsou pískovcové. Pokud budeme předpokládat původnost obou kvádrů, jsou tyto bloky větší než u jiných staveb. Pohybují se kolem 30‒65 × 15 cm. Zajímavá je i úprava povrchu. Pro hrubé modelování tvaru byl sice využit dvojšpic, ale na hranění kvádrů bylo využito dláta nebo prýskače. Tento nástroj má na rozdíl od dláta profil ostří 45°. Obvodové stezky byly sekány kolem dokola kvádru dlátem s rovným ostřím. Lícová plocha pak byla přerovnána sekerou s rovným ostřím o šířce 4–5 cm. Údery byly vedeny šikmo v řadách nad sebou, systematicky a ve finále i přes původní stezky.

Portál i zkoumaná část zdiva je tvořena z pískovce, který lze charakterizovat jako mírně zvětralou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení tř. R4 (dle ČSN P 73 1005).