Čp. 31/1, náměstí Franze Kafky

první polovina 13. století

Spodní patro jednoprostorového domu zbořeného mezi lety 1908 a 1911 bylo odkryto při výstavbě budovy magistrátu roku 1926. Je pozůstatkem objektu patrně věžového charakteru, jehož spodní podlaží bylo zahloubeno 120‒130 cm pod tehdejší terén. Dům je datován do doby přelomu 12. a 13. století. Jak svědčí stopy po požáru, byl zjevně centrální stavbou dvorce, jehož dřevěné stavby k němu přiléhaly ze tří stran.

Tab. 45 ukazuje opracování kvádru o velikosti 30 × 18 cm. Nejprve byly opracovány hrany kvádru. Poté byla ve druhé fázi opracování vytvořena stezka široká 2 cm kolem dokola lícové plochy. Výstupky byly ve třetí fázi nahrubo sejmuty špičatým topůrkovým nástrojem. Je opět otázkou, zdali nedocházelo už v prvotní fázi k opracovávání lícové plochy, protože jsou zde viditelné poměrně razantní záseky oproti jemnějším a mělčím stopám po špičce topůrkového nástroje v ložné ploše. Finální přerovnání ložné plochy provedl kameník od nároží B v řadách směrem ke středu kvádru. Následně stejným způsobem přerovnal plochu od nároží označeného písmenem D. Výsledný rastr byl typicky pražský, úhlově středový. Snahou kameníka bylo přerovnat celou plochu i se stezkami. Podle kombinace stop můžeme usuzovat na užití sekery se špicí a s rovným, mírně oblým břitem.

Zdivo je tvořeno opukovými kvádry, přičemž zkoumaný kvádr lze charakterizovat jako zdravou až mírně zvětralou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení tř. R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).



PŮDORYS
SITUACE
OBR 1
SCHÉMA OPRACOVANÍ 1
TYPY ÚDERŮ
úder hrotem
směry úderu
stezka
zásek (45°-90°)
zásek (<45°)
líznutí břitem (10°)
FÁZE OPRACOVÁNÍ
Hrubá modelace kvádru topůrkovým špicem
Tvorba obvodové stezky pomocí sekery (1)
Hranění kvádru špičatým topůrkovým nástrojem
Kameník v pozici lícování kvádru v mírném úhlu sekerou (1)
POUŽITÉ NÁSTROJE
Sekera se špicí a mírně oblým ostřím
TVAR OSTŘÍ