Čp. 459/1, Jilská ulice

krátce po roce 1213

Spodní podlaží tvoří jádro dvouprostorového domu tvořeného hlavní místností a užší místností, do níž se vchází z prostoru vstupní šíje. Podlaha hlavní místnosti s valeně klenutým prostorem byla zahloubena přibližně jeden metr do země. Z kulatiny vetknuté do klenby hlavní místnosti se podařilo získat dendrodatum 1213.

Obvodové zdivo Kvádr obvodového zdiva východní místnosti v tab. 43 o velikosti 62 × 23 cm byl opracováván postupně. Nejprve v první fázi špičatým topůrkovým nástrojem, kdy jsou údery vedeny jak směrem k lícové ploše (údery označené šipkou), tak směrem dovnitř ložné i styčné plochy. Po této úpravě byla ve druhé fázi budoucí lícová plocha předdefinována stezkou kolem dokola kvádru. Šířka stezky je kolem 3 cm. Následně byla ve třetí fázi směrem od horní stezky (podle dnešní polohy kvádru) lícová plocha systematicky přerovnána v jednotlivých řadách diagonálně vedenými údery. Přerovnání bylo provedeno kameníkem kompletně na celé ploše líce včetně původních stezek. Zachoval se pouze relikt horní části stezky, odkud kameník plochu přerovnával. Nástrojem užitým k opracování kvádru byla podle našich zjištění opět sekera s břitem a špicí, tentokrát o šířce břitu cca 4 cm.

Špaleta niky Tab. 44 ukazuje analýzu opracování kvádru tvořícího jižní nároží niky. Tento blok, postavený na výšku, má rozměry 22 × 40 cm. Postup opracování byl obdobný jako u předchozího kvádru. Kameník nejprve modeloval hrany kvádru, a to velmi precizně, protože výsledek je téměř neznatelný. Poté byla ve druhé fázi opracování šikmými údery úzkého dláta vedle sebe vytvořena cca 2cm stezka. Je otázkou, jestli k tomu byla použita dřevěná, nebo železná palička – podle stop to nedokážeme určit. Ve třetí fázi byla lícová plocha srovnána nahrubo dvojšpicem. Finální přesekání lícového povrchu ve čtvrté fázi bylo provedeno sekerou s rovným břitem. Kameník opracovával tento blok z jedné pracovní pozice s kvádrem v mírném náklonu. Stopy jsou výrazné, úhel při dopadu ostří na opracovávaný povrch je ostrý, menší než 45°. Rastr stop vytváří vějíř, což dokládá zmíněnou pozici kameníka. Protože na opracované ploše nacházíme tři druhy stop, můžeme dedukovat použití dvojšpice na hrubé ubírání povrchu, úzkého dláta s břitem širokým 3 cm a sekery s rovným břitem o velikosti 4,5–5 cm, anebo použití jednoho kombinovaného nástroje, tedy sekery s rovným břitem a špicí, a dláta s paličkou na vytvoření lemu stezky.

V obou případech jsou zkoumané kamenné prvky zhotoveny z opuky a lze je charakterizovat jako zdravé až mírně zvětralé horniny odpovídající na základě vizuálního posouzení tř. R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).



PŮDORYS
SITUACE
OBR 1
SCHÉMA OPRACOVANÍ 1
TYPY ÚDERŮ
úder hrotem
směry úderu
stezka
zásek (45°-90°)
zásek (<45°)
líznutí břitem (10°)
FÁZE OPRACOVÁNÍ
Tvorba hrany pomocí topůrkového špice (1)
Tvorba obvodové stezky pomocí sekery (1)
Přerovnání líce kvádru sekerou v diagonálním rastru
POUŽITÉ NÁSTROJE
Sekera se špicí a úzkým ostřím
TVAR OSTŘÍ