Čtyřkřídlá budova vznikla podle projektu architekta Josefa Sakaře v letech 1924–1929. V pražské architektuře 20. let minulého století představuje zástupce konzervativního proudu (Vlček 1996, s. 556–557).

Sokl Spodní partie této části budovy je tvořena soklem odlišným od průčelní fasády. Sokl budí dojem kompaktnosti a čistého provedení. Zkoumaný kvádr o velikosti 9550 cm je součástí soklu. Tato partie je koncipována jako pásová bosáž. Průběžným prvkem celého prstence je stezka, která je sekána dlátem s rovným ostřím o šířce cca 4 cm. Ve finále je částečně zabroušena. Dominantní částí povrchu líce je bosáž, která je hrubě modelována ručním špičákem. Stopy po úderech jsou dobře viditelné na hyperspektrálním snímku (tab . 24).

Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z travertinu, který lze charakterizovat jako zdravou horninu, místy s chemicky alterovaným povrchem, odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3 (dle ČSN P 73 1005).

Nároží Další zkoumaný kvádr o velikosti 4845 cm je součástí nároží budovy. Prvotní fáze opracování nejsou čitelné. Hranění možná napovídá, že kvádr nebyl strojově upraven a v první fázi byl opracován klasicky, hrany prýskačem a domodelování hrubého povrchu ručním špičákem. Stezky o šířce 3 cm jsou provedeny velmi pečlivě, kolmými údery ručního dláta s šířkou ostří cca 4 cm. Rastr stop je ortogonální. Stezky jsou zvýrazněny linkami, které jsou hloubeny drážkovacím dlátkem. Líc je přerovnán pemrlicí s rastrem 66 zubů a průřezem hlavy 4 cm (tab . 25) záseky v rovnoběžném rastru.

Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z pískovce, který lze charakterizovat jako zdravou horninu, odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3 (dle ČSN P 73 1005).