Jedna z nejvýraznějších staveb českého rondokubismu byla postavena v letech 1921–1923 dle projektu Josefa Gočára. Vzhledem k ustoupení uliční čáry oproti starší situaci byla v podobném duchu jako průčelí novostavby pojednána i odkrytá část zdi sousedního domu (Baťková 1998, s. 554–555).

Hlavice pilastru Při zpracování povrchu je zde opět využito jednak moderních technologií, jednak je zde snaha pohledově zúročit staré kamenické techniky. Hlavice pilastru je finálně upravena tzv. umělou omítkou. Ta se používala v mnoha modifikacích a většinou se míchala s kamennou drtí z různých hornin, slídy a barviv. Povrch se pak upravil v oblasti hran, kde byla vytvořena umělá, výrazně dekorativní obvodová stezka. Stezky se buď tvořily šablonami, nebo se na ztvrdlý povrch sekaly dlátem s rovným ostřím. V našem případě byly nejprve zabroušeny do hladka a poté byl dlátem vyseknut zvláštní rastr tvořící stezku. Plocha líce byla po ztuhnutí malty nasekána pemrlicí, aby měl povrch kamenný ráz. Pemrlice měla rastr 55 zubů a průřez hlavy 5 cm (tab . 23).