Čp. 1039/I, Ministerstvoprůmyslu a obchodu ČR

1928–1931

Budova byla postavena v letech 1928–1932 podle projektu profesora Josefa Fanty z let 1925–1926. Celkem pětikřídlá budova obklopuje dva vnitřní dvory (Vlček 1996, s. 528–529).

Obvodové zdivo Ve spodních partiích vnějšího obvodového zdiva se výtvarně uplatňuje prstencová bosáž. Zkoumaný kvádr o velikosti 10040 cm je součástí tohoto prstence. Kvádr byl zřejmě strojově předřezán, v horní a dolní části vznikl ústupek, stezka, která byla také strojově předřezaná. Vystouplá bosáž je tvořena miskovitými prohlubněmi, které jsou dílem ručního špičáku, přičemž na každou „misku“ bylo třeba několika jeho úderů (tab . 19).

Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z opuky, kterou lze charakterizovat jako zdravou horninu, místy s chemicky alterovaným povrchem, odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3 (dle ČSN P 73 1005).

Portikus Zkoumaný kvádr o velikosti 8247 cm je modelován klasickým způsobem, nejprve jsou prýskačem tvořeny hrany, poté je vysekána stezka o šířce 3 cm. Přebytečný materiál z lícové plochy je sesekán ručním špičákem. Líc je finálně přerovnán pemrlicí s rastrem 77 zubů a průřezem hlavy 3,5 cm, a to záseky v rovnoběžných řadách, mírně konkávně směrem do středu kvádru. Stezky jsou nakonec přebroušeny do hladka (tab . 20).

Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z pískovce, který lze charakterizovat jako zdravou horninu, odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3 (dle ČSN P 73 1005).



PŮDORYS
SITUACE
OBR 1
SCHÉMA OPRACOVANÍ 1
TYPY ÚDERŮ
úder hrotem
směry úderu
stezka
zásek (45°-90°)
zásek (<45°)
líznutí břitem (10°)
FÁZE OPRACOVÁNÍ
Tvorba lemu prýskačem
Designování povrchu ručním špičákem
POUŽITÉ NÁSTROJE
Ruční špicák
TVAR OSTŘÍ