Rotunda sv. Václava

10. a 11. století

V areálu profesního domu řádu jezuitů, dnešní matematicko-fyzikální fakulty, byly v roce 2003 objeveny podstatné relikty rotundy sv. Václava. Ta byla vystavěna nejspíše na konci 11. století, v době vlády Vratislava II. Její stavbě pravděpodobně předcházel kostel, z něhož byl nalezen fragment okna zhotovený z jednoho bloku pískovce, datovaný do konce 10. či počátku 11. století. Před ním stávala na tomto místě starší sakrální stavba, jejíž zřejmě kamenná konstrukce byla spojovaná jílem. Dochoval se z ní nejspodnější řádek základu v podobě kruhu.

Nestarší kamenná stavba, 10. století Zkoumaný nepravidelný kvádr o velikosti cca 30 × 15 cm byl vnitřním lícem obvodového zdiva starší stavby (tab. 23). Tento kvádr byl opracován velmi sporadicky pomocí ručního špičáku. Formovány byly především hrany líce kvádru a občasné zásahy byly identifikovány na jeho ložné ploše.

Nalezené okno, kolem roku 1000 Relikt okenního otvoru o velikosti cca 100 × 60 cm (tab. 24) byl nalezen při archeologických pracích. Z hlediska kamenického opracování byly posuzovány lícové plochy a styčné plochy. Ty byly v první fázi opracovány špičatým topůrkovým nástrojem, poté byly hrany předdefinovány stezkou. Tato stezka byla ale sekána taktéž sekerou s rovným břitem. Finální plochy pak byly diagonálně přerovnány sekerou. Zajímavé je finální broušení špalety okna, rovnoběžné stopy po broušení se dochovaly dodnes. Nástrojem mohla být buď sekera s rovným ostřím širokým cca 6 cm (pak však musíme počítat s využitím dvojšpice k prvotnímu zpracování), anebo sekera se špicí.

Obvodové zdivo rotundy, konec 11. století Vnější i vnitřní obvodový líc zdiva je skládán z opukových placáků do průběžných řádků (tab. 25). Tyto placáky bývají hraněny ručním špičákem. Finální líc je v některých místech sekán v mírném úhlu sekerou s rovným ostřím, většinou tak aby se zarovnaly pouze přečnělky.

Prahový kámen, konec 11. století Velmi precizně opracovaný kvádr (tab. 26) je nejprve nahrubo osekán dvojšpicem. Poté jsou vytvořeny stezky sekerou – tím si kameník předdefinoval budoucí plochu. Finální přerovnání lícové plochy je provedeno rastrem ve stylu rybí kosti, který je proveden velmi pečlivě údery sekerou vedle sebe. Šířka břitu nástroje se pohybuje kolem 7 cm.

Obvodové zdivo je tvořeno z opuky, kterou lze charakterizovat jako zdravou až mírně navětralou horninu. V případě nalezeného okna a prahového kamene se jedná o pískovce, které lze charakterizovat jako zdravé až mírně navětralé horniny. Uvedené horniny odpovídají na základě vizuálního posouzení tř. R4 (dle ČSN P 73 1005).



PŮDORYS
SITUACE
OBR 1
TYPY ÚDERŮ
úder hrotem
směry úderu
stezka
zásek (45°-90°)
zásek (<45°)
líznutí břitem (10°)
OBR 2
SCHÉMA OPRACOVÁNÍ 2
FÁZE OPRACOVÁNÍ
Tvorba hran kvádru pomocí ručního špičáku
POUŽITÉ NÁSTROJE
Ruční špičák
TVAR OSTŘÍ