Čp. 1009/I, Akademie věd ČR

1858–1895

Novostavba bývalé spořitelny vznikala v letech 1858–1861 podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ulmanna. Koncem století pak byla rozšířena podle projektu Friedricha Schachnera (1895).

Soklová bosáž Jednou z výrazných kamenných dominant stavby je soklová bosáž. Je tvořena obdélnými kvádry o velikosti 100 × 70 cm. Ty mají v jedné polovině pyramidální tvar, který přechází do obdélného bloku. Pyramida je tvarována dlátem s rovným ostřím. Okraje byly nejprve lemovány stezkami a poté byly plochy převrstveny rovnoběžnými záseky rovným dlátem. Obdélné bloky na vrcholu pyramid jsou zdobeny trojúhelnými nebo lichoběžnými tvary, které jsou vyseknuty ze tří, někdy ze čtyř stran ručním špičákem. Tento efektní, ale velmi pracný způsob dekorování kamene je téměř sochařskou prací (tab. 13).

Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z pískovce, který lze charakterizovat jako zdravou horninu, odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3 (dle ČSN P 73 1005).



PŮDORYS
SITUACE
OBR 1
SCHÉMA OPRACOVANÍ 1
TYPY ÚDERŮ
úder hrotem
směry úderu
stezka
zásek (45°-90°)
zásek (<45°)
líznutí břitem (10°)
SCHÉMA OPRACOVÁNÍ 2
FÁZE OPRACOVÁNÍ
Sesekání přebytečného materiálu ručním špičákem
Tvorba obvodové stezky dlátem
Tvorba obvodové stezky dlátem
Designování povrchu ručním špičákem
POUŽITÉ NÁSTROJE
Dláto s rovným ostřím
Ruční špic
TVAR OSTŘÍ