Základní kámen mostu byl položen v roce 1357. Většina mostní konstrukce byla vyměněna při četných opravách škod způsobených především povodněmi. Při jedné z nich, v roce 1891, byla znovu vystavěna i konstrukce oblouku mezi desátým a jedenáctým pilířem.

Oblouk mezi pilířem č. 10 a č. 11, 1891–1895 Zkoumaný povrch je lícovou plochou klenáku oblouku mezi zmíněnými pilíři. Zajímavostí je, že tento klenák je původní, tedy středověký, ale v 19. století kamenicky opravený. Oprava tkvěla k přesekání a poměrně výrazném ubrání zvětralé části povrchu – šlo o téměř 1 cm. Ubíraná plocha byla nejprve definována obvodovou stezkou širokou téměř 4 cm. Ta byla vysekána dlátem s rovným ostřím. Finálně byl líc přerovnán pemrlicí, částečně v rovnoběžných a částečně v šikmých řadách. Pemrlice měla 6 × 6 zubů a průřez hlavy 5,5 cm. Zajímavým projevem úcty kameníka opravujícího povrch je zachování původní kamenické značky v obdélném štítě (tab. 8).

Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z pískovce, který lze charakterizovat jako zvětralou horninu, mechanicky poškozenou odlupováním a chemickou alterací povrchu, odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R4 (dle ČSN P 73 1005).

Severní zhlaví pilíře č. 10, 1891–1895 Zkoumaný kvádr je součástí západní části severního zhlaví pilíře č. 10. Opět se jedná o původní středověký kámen, což dokládá otvor na krepnu ve středu kvádru, jenž byl zřejmě načisto, bez předešlých fází opracování, přerovnán dlátem s pěti špičatými zuby o šířce ostří 3 cm (tab. 9). Kameník využil rastru šikmých stop.

Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z železitého pískovce, který lze charakterizovat jako zvětralou horninu, mechanicky poškozenou, místy s chemickou alterací povrchu, odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R4 (dle ČSN P 73 1005).13