Břevnovský klášter je nejstarším mužským klášterem v Čechách a byl založen již v roce 993. Románský kostel byl goticky přestavěn a v 18. století nahrazen vrcholně barokní novostavbou. Autorem barokní přestavby byl Kryštof Dientzenhofer, který na stavbu také dohlížel. Stavba kostela probíhala souběžně se stavbou budov nového konventu a prelatury v letech 1708‒1715.

Sokly Sokl kostela je sestaven z monumentálních kvádrů. Zkoumaný blok o velikosti 95 × 115 cm byl nejprve hraněn dlátem nebo prýskačem. Poté byla vytvořena úzká stezka, která se ovšem nedochovala, protože byla zcela přerovnána pemrlicí s rastrem 7 × 7 jehlanů a průřezem hlavy 4 × 4 cm. Šlo tedy o velmi jemný nástroj. Opracování probíhalo ze dvou stran. Kameník nejprve opracoval plochu záseky v šikmých řadách, poté v okrouhlých řadách nad sebou směrem ke středu kvádru. Stejným způsobem pokračoval z druhé strany kvádru. Jeden okraj pak dorovnal vertikálně, ve třech rovnoběžných řadách nad sebou (tab. 52). Sokl klášterních budov byl sestaven z menších kvádrů o velikosti 60 × 30 cm. Opracování probíhalo stejným způsobem, tedy hraněním dlátem s rovným ostřím, poté byla plocha srovnána ručním špičákem a nakonec pemrlicí s rastrem 5 × 5 jehlanů a průřezem hlavy 3,5 × 3,5 cm, a to v rovnoběžných řadách (tab. 53). Posledním zkoumaným soklem ve východní částí presbytáře je kvádr o velikosti 110 × 35 cm. Opracování opět probíhalo stejným způsobem, tedy hraněním dlátem s rovným ostřím, poté byla plocha srovnána ručním špičákem a nakonec pemrlicí s rastrem 7 × 7 jehlanů a průřezem hlavy 4 × 4 cm, a to v rovnoběžných řadách (tab. 54).

Zkoumané kamenné prvky jsou zhotoveny z pískovce až arkózy v různém stupni navětrání. V případě prvního studovaného kvádru (tab. 52) se jedná o navětralou horninu s mechanickým poškozením a počínajícím odlupováním a chemickou alterací povrchu okolo horní hrany odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3/R4 (dle ČSN P 73 1005). Arkózu druhého kvádru (tab. 53) lze charakterizovat jako zvětralou horninu postiženou mechanickým poškozením a odlupováním odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R4 (dle ČSN P 73 1005). Třetí pískovcový kvádr (tab. 54 je tvořen zdravou horninou odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3 (dle ČSN P 73 1005).