Kostel sv. Voršily

1699‒1704

Voršilky získaly pozemky pro stavbu kostela a kláštera v roce 1664. Nejprve vznikly klášterní budovy, vrcholně barokní novostavba kostela vznikla v místě starších městských domů až v letech 1699‒1704. Autorem projektu byl Marcantonio Canevalle.

Portál Vstupní portál je velmi jednoduchý, čistý, stylizovaný. Ostění přechází do tvaru velkých „uší“, vynášejících prosté kladí, římsu a velmi jednoduchý dělený fronton. Tvarosloví odpovídá opracování, které je provedené převážně v čisté formě, bez kamenického dekorování. Průzkum byl proveden na vnitřní špaletě levé stojky portálu. Prvky byly nejprve hraněny prýskačem nebo rovným dlátem. Tuto fázi opracování nelze bohužel upřesnit, protože hrany byly přemodelovány oblounkem. Následovala tvorba obvodových stezek, které byly sekány v šikmém směru, jejich šířka dosahovala až 3 cm. Poté byl přebytečný materiál odebrán ručním špičákem a povrch byl finálně úhledně přesekán v diagonálním směru dlátem s rovným ostřím o šířce 8 cm (tab. 44).

Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z pískovce, který lze charakterizovat jako zdravou horninu s chemickou barevnou alterací povrchu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3 (dle ČSN P 73 1005).



PŮDORYS
SITUACE
OBR 1
SCHÉMA OPRACOVANÍ 1
TYPY ÚDERŮ
úder hrotem
směry úderu
stezka
zásek (45°-90°)
zásek (<45°)
líznutí břitem (10°)
FÁZE OPRACOVÁNÍ
Tvorba lemu prýskačem
Přesekání přebytečného materiálu ručním špičákem
Tvorba obvodové stezky dlátem
Finální přerovnání líce dlátem s rovným ostřím v rovnoběžném rastru
POUŽITÉ NÁSTROJE
Dláta s rovným ostřím
Ruční špičák
TVAR OSTŘÍ