Starší výstavný objekt s románským a gotickým jádrem byl výrazně barokně přestavěn pro Zikmunda Valentina Hrzána z Harasova, který jej koupil v roce 1701. K dokončení přestavby došlo jistě před rokem 1723. Autorem úpravy byl zřejmě Giovanni Battista Alliprandi.

Portál Monumentální vstupní portál je vertikálně řešen zkosenými stojkami ukončenými mohutnými hermami vynášejícími balkon. Zkosené stojky jsou zvláště zajímavé, protože tradiční pohledové zrcadlo je zde řešeno sedlovou vpadlinou se středovou drážkou vyseknutou úzkým dlátkem s rovným ostřím. Samotná plocha zrcadla je opět řešena vlnkami po ručním špičáku, tentokrát v rovnoběžném směru. Okraje pilastru jsou sekány dlátem s rovným ostřím o šířce 5 cm v šikmém směru. Ostatní plochy stojek jsou finálně přerovnány jemnou pemrlicí s rastrem 5 × 5 jehlanů, o průřezu hlavy 3 × 3 cm. Rastr stop je rovnoběžný, s mírným zešikmením úderů od okrajů ke středu plochy. Opět se zdá, že plochy byly druhotně přeseknuty, především s ohledem na vystouplé okraje, ale při podrobném zkoumání plochy v hypsometrickém snímku vidíme, že opracování je kontinuální, povrch je pouze druhotně očištěný (tab. 38).

Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z pískovce, který lze charakterizovat jako navětralou horninu s mechanickým poškozením a chemickou barevnou alterací povrchu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).