Mimořádně výstavný, vrcholně barokní palác byl vystavěn v letech 1714‒1718 podle návrhu Johanna Bernharda Fischera z Erlachu Tomášem Haffeneckerem.

Portál Součástí našeho průzkumu byl portál s výraznými plastikami atlantů z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Stopy po opracování jsou velmi nepatrné, nicméně v ploše pozadí soch či sekaných napodobeninách dřeva se zachovaly velmi dobře. Vnitřní špaleta ostění portálu sousedí svou hranou s plochou pozadí skulptury. Hrana je tvořena dlátem s rovným ostřím nebo prýskačem. Pohledová zadní stěna za skulpturami je tvořena zrcadlem definovaným pravoúhlým žlábkem, vysekaným dlátem s rovným ostřím. Lem navazující na hranu je taktéž sekaný dlátem s rovným ostřím o šířce 5 cm. Kolem vnitřní plochy byla vytvořena úzká stezka, která byla v mnoha místech finálně přerovnána zrnovákem. Ten sestával ze šesti jehlanů, celková šířka ostří činila 5 cm. Detail dřeva za nohou jednoho z atlantů byl pak sekán sochařským dlátem s plochými zuby. Počet zubů byl čtyři, celková šířka ostří 5 cm (tab. 31).

Okno Dokladem plošného užití zrnováku na této stavbě jsou ostění okenních otvorů, kde byl identifikován stejný kamenický zrnovák jako na vstupním portále (tab. 32).

Zkoumané kamenné prvky jsou zhotoveny z pískovce, který lze v prvním případě (tab. 31) charakterizovat jako navětralou horninu vykazující mechanické poškození a chemickou barevnou alteraci povrchu, ve druhém (tab. 32) jako navětralou horninu místy s mechanickým poškozením. Na základě vizuálního posouzení je můžeme zařadit do třídy R4, resp. R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).