Románský dům u kostela sv. Bartoloměje

12.(?) století

Jihozápadního nároží kostela sv. Bartoloměje se téměř dotýká obdélná stavba severojižní orientace přístupná osově situovanou schodišťovou šíjí od západu. Stavba přilehá k opevnění Pražského hradu postavenému po roce 1135 (Dragoun 2002, s. 38). V západní obvodové zdi je prolomena trojicí obdélných oken vystupujících těsně nad terén. Obvodové zdi nejsou zachovány do takové výše, aby bylo možné určit, zda byl tento jednoprostorový dům zaklenut, či prostě zastropen. Blízkost kostela sv. Bartoloměje naznačuje možné funkční propojení obou těchto staveb.

Obvodové zdivo Zkoumaný kvádr o velikosti 25 × 30 cm (tab. 20) byl v prvotní fázi modelován topůrkovým špicem. Poté byla vytvořena precizní, šikmo sekaná obvodová stezka o šířce 1,5 cm. Ta se zachovala v původním rozsahu pouze na jedné straně. Ostatní byly přesekány v rámci finálního přerovnání. To bylo tvořeno sekerovitým nástrojem s rovným ostřím ve vějířovitém rastru. Sekera měla šířku břitu 4 cm.

Zkoumaný opukový kvádřík lze charakterizovat jako zdravou až mírně zvětralou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení tř. R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).



PŮDORYS
SITUACE
OBR 1
SCHÉMA OPRACOVANÍ 1
TYPY ÚDERŮ
úder hrotem
směry úderu
stezka
zásek (45°-90°)
zásek (<45°)
líznutí břitem (10°)
FÁZE OPRACOVÁNÍ
Hrubá modelace kvádru topůrkovým špicem
Tvorba obvodové stezky pomocí ručního dláta
Srovnávání materiálu ve středu kvádru pomocí topůrkového špice (2)
Kameník v pozici lícování kvádru v mírném úhlu sekerou (1)
POUŽITÉ NÁSTROJE
Sekera se špicí
Dláto s rovným ostřím
TVAR OSTŘÍ