Čp. 214/III, Thunovský (původně Kolowratský) palác

1716‒1721

Autorem návrhu vrcholně barokního paláce z let 1716‒1721 je Jan Blažej Santini. Sochařskou výzdobu zhotovil Matyáš Bernard Braun. Portál vjezdu ve střední ose průčelí je zvýrazněn dvojicí orlic s rozepjatými křídly, v sousedních osách se nachází dvojice výrazně menších vstupů.

Soklová část Soklová část vymezená výškou dveřního otvoru je plasticky zvýrazněna jednoduchou bosáží a pilastry. Bosáž je obdélná, hrubě modelovaná ručním špičákem. Občasné stopy po tomto nástroji na líci se zde vyskytují v podobě mělkých kruhových prohlubní. Hranění a obvodová stezka jsou tvořeny dlátem s rovným ostřím o šířce 2,5 cm. Záseky jsou přísně ortogonální k hraně kvádru. Líc povrchu je finálně přerovnán dlátem s rovným ostřím o šířce 5 cm. Rastr stop je tvořen nepravidelnými šikmými řadami záseků prolínajících se do sebe (tab. 19).

Portál Poměrně jednoduchý portál se vyznačuje velmi výraznou sochařskou výzdobou. Stojky portálu přímo navazují na soklovou bosáž s rozdílným opracováním líce povrchu. Ten je zpracována výraznou obvodovou stezkou tvořenou dlátem s rovným ostřím, rastr stop je šikmý. Vlastní líc je modelován ručním špičákem v převážně kolmých úderech. Vzniká tak výrazná a nepravidelná změť prohlubní, vytvářející plasticitu (tab. 20).

Oba zkoumané kamenné prvky jsou zhotoveny z pískovce, který lze v prvním případě (tab. 19) charakterizovat jako horninu zdravou, místy mechanicky poškozenou, a v druhém (tab. 20) jako horninu navětralou. Na základě vizuálního posouzení lze zkoumané kamenné prvky zařadit do třídy R3/R4, resp. R4 (dle ČSN P 73 1005).



PŮDORYS
SITUACE
OBR 1
SCHÉMA OPRACOVANÍ 1
TYPY ÚDERŮ
úder hrotem
směry úderu
stezka
zásek (45°-90°)
zásek (<45°)
líznutí břitem (10°)
FÁZE OPRACOVÁNÍ
Tvorba lemu prýskačem
Tvorba obvodové stezky dlátem
Přesekání přebytečného materiálu ručním špičákem
Finální přerovnání líce dlátem s rovným ostřím v rovnoběžném rastru
POUŽITÉ NÁSTROJE
Dláta s rovným ostřím
Ruční špičák
TVAR OSTŘÍ