Čp. 17/III, Valdštejnský palác

1623‒1634

Valdštejnský palác byl vybudován na místě několika starších objektů ve 20. letech 17. století. Jednalo se o zcela mimořádný počin konkurující i samotné panovnické rezidenci. Bývá považován za první barokní palác v Praze.

Vnější západní průčelí Zajímala nás partie soklové části průčelí, tvořená jednou řadou kvádrů. Zkoumaný kvádr měl velikost 60 × 70 cm. Jak probíhala hrubá fáze opracování, nelze odhadnout, hranění a obvodová stezka byly provedeny dlátem s rovným ostřím o velikosti cca 5 cm. Nejzajímavějším je ovšem celkové přerovnání lícové plochy, které bylo provedeno sekerou s pěti zašpičatělými zuby, jež byly nezvykle daleko od sebe. Kameník využil diagonální rastr. Na další zkoumané části, okenním ostění, bylo opět zajímavé zpracování líce, a to dlátem s rovným ostřím o velikosti 5 cm (tab. 18).

Oba zkoumané prvky vnějšího západního průčelí jsou zhotoveny z pískovce. První zkoumaný kvádr (obr. 1, tab. 18) je tvořen pískovcem, který lze charakterizovat jako mírně zvětralou horninu vykazující stopy mechanického poškození, a pískovec okenního ostění (obr. 2, tab. 18) jako horninu zdravou, místy mechanicky poškozenou. Na základě vizuálního posouzení lze zkoumané kamenné prvky zařadit do třídy R4/R3 (dle ČSN P 73 1005).



PŮDORYS
SITUACE
OBR 1
SCHÉMA OPRACOVANÍ 1
TYPY ÚDERŮ
úder hrotem
směry úderu
stezka
zásek (45°-90°)
zásek (<45°)
líznutí břitem (10°)
OBR 2
SCHÉMA OPRACOVÁNÍ 2
FÁZE OPRACOVÁNÍ
Tvorba lemu prýskačem
Přesekání přebytečného materiálu ručním špičákem
Přerovnání mírně nakloněného sekerou se špičatými zuby
POUŽITÉ NÁSTROJE
Sekera se špičatými zuby
Dláta s rovným ostřím
Ruční špičák
TVAR OSTŘÍ