Pozdně renesanční stavba luteránského kostela Nejsvětější Trojice z let 1611‒1613 byla přestavěna na katolický kostel Panny Marie Vítězné v letech 1624‒1644 bosými karmelitány. Přitom byla mimo jiné otočena orientace kostela, v místě původního závěru bylo vybudováno raně barokní průčelí (1636‒1644). Pozdně renesanční brána umístěná v ohradní zdi vpravo od průčelí kostela bývala zřejmě vstupem do protestantského kostela na jeho západní straně.

Boční portál Boční portál do zahrady kostela a jeho soklová část se staly cílem našeho průzkumu. Čelní plocha piedestalu má jednoduchý obdélný tvar vytvořený dlátem s rovným ostřím. Vlastní obdélné zrcadlo má charakter nízkého reliéfu a je finálně sekáno diagonálními rýhami vytvořenými ručním špičákem, opět za účelem dekorování.

Okna Okenní otvory v průčelí jsou obdélného či čtvercového tvaru, ukončené v nárožích tzv. ušima. Jedná se o jakési plastické rizality. Celkově je plocha ostění tvarována nahrubo ručním špičákem. Zbytky jeho stop se nacházejí na bocích ostění. Hranění je prováděno dlátem s rovným ostřím. Ostění je plasticky odstupňováno směrem k vnitřní špaletě. Vnitřní špalety s nejnižší vrstvou plochy jsou opracovány dlátem s rovným ostřím o šířce 5 cm. Střední vrstva je plochou, která je zvýrazněna obvodovou stezkou sekanou dlátem s rovným ostří. Zbylý líc je přerovnán pemrlicí s rastrem 5 × 5 zubů a průřezem 7 cm. Jedná se tedy o poměrně mohutný nástroj (tab. 14).

Oba kamenné prvky jsou zhotoveny z pískovce, který lze v prvém případě (obr. 1) označit za horninu zvětralou, mechanicky poškozenou, vykazující chemickou alteraci. Místy je zkoumaný kvádr postižen odlupováním. Na základě vizuálního posouzení jej lze zařadit do třídy R4/R5 (dle ČSN P 73 1005). Druhý zkoumaný pískovcový prvek (obr. 2) lze charakterizovat jako zdravou až navětralou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).