Čp. 208/IV, Písecká brána

1721

Písecká brána byla vybudována jako součást barokního opevnění Prahy v letech 1719‒1721. Autorem architektonické podoby brány byl zřejmě císařský stavitel Giovanni Battista Alliprandi. Stavbu řídil Kryštof Dientzenhofer.

Prstencová bosáž Brána je členěna výraznými pilastry, které jsou dekorovány prstencovou bosáží. Plocha bosáže je zvýrazněna opracováním, s úmyslem vytvořit dekor. Hranění bylo opět vytvořeno dlátem s rovným ostřím. Obvodová stezka je poměrně široká, 4 cm, a je součástí finálního dekoru. Nárožní bosáž je ve své lícové ploše finálně upravena ručním špičákem. Zajímavější je úprava bosáže na pilastrech v průčelí. Zde je líc kromě stezky dekorován novým nástrojem, zrnovákem. Tento nástroj se skládá z rukojeti, jež může být dřevěná nebo kovová, obmotaná kůží, a objímky, které v sobě drží pomocí klínů hranolové tyče (želízka), na konci čtyřhranně zašpičatělé. Jedná se o topůrkový nástroj s charakteristickými stopami ve tvaru mělkých obloučků. Zrnovák využitý na bosáži měl pět špičatých hranolovitých želízek. Celkově byla šířka ostří 5 cm (tab. 13).

Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z arkózového pískovce, který lze charakterizovat jako navětralou horninu vykazující mírné stopy mechanického poškození, odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3/R4 (dle ČSN P 73 1005).



PŮDORYS
SITUACE
OBR 1
SCHÉMA OPRACOVANÍ 1
TYPY ÚDERŮ
úder hrotem
směry úderu
stezka
zásek (45°-90°)
zásek (<45°)
líznutí břitem (10°)
OBR 2
SCHÉMA OPRACOVÁNÍ 2
FÁZE OPRACOVÁNÍ
Tvorba lemu prýskačem
Tvorba obvodové stezky dlátem
Přesekání přebytečného materiálu ručním špičákem
Přerovnání mírně nakloněného líce zrnovákem
POUŽITÉ NÁSTROJE
Zrnovák
Dláta s rovným ostřím
Ruční špičák
TVAR OSTŘÍ