Raně barokní palác pro Michaela Osvalda Thuna vystavěl v letech 1689‒1691 Giacomo Antonio Canevalle. Autorem návrhu byl s největší pravděpodobností Jean-Baptiste Mathey. Palác byl dokončován po roce 1718 pro svou novou majitelku, jíž byla Anna Marie Františka, velkovévodkyně toskánská.

Portál Předmětem našeho zájmu se stal jižní průčelní portál, konkrétně sokl portálového portiku a také plochy špalet vstupní části. Ty jsou pečlivě zpracovány nejprve ručním špicem, drobné prohlubně po tomto nástroji se velmi ojediněle vyskytují. Hrany byly definovány obvodovou stezkou, která byla sekána dlátem s rovným ostřím. Konečné přerovnání líce bylo provedeno širokým dlátem s rovným ostřím o šířce 8,6 cm. Kameník zvolil rovnoběžný rastr stop. Záseky jsou kladeny hustě vedle sebe, následující řady překrývají částečně ty předchozí. Zajímavá je též soklová část, kde je finální přerovnání líce řešeno zdobným způsobem, a to rýhami sekanými ortogonálně ručním špičákem. I zde předcházelo hranění dlátem (tab. 12).

Oba kamenné prvky jsou z arkózového pískovce až arkózy. V prvém případě (obr. 1) lze prvek charakterizovat jako navětralou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R3/R4, v druhém případě (obr. 2) lze pískovec označit jako horninu zvětralou, odpovídající na základě vizuálního posouzení třídě R4 (dle ČSN P 73 1005).