Vzorník stop a rekonstrukce historických kamenických nástrojů

Název projektu:

Topografie povrchu kamene a její aplikace v oblasti restaurování kamenných prvků
(Řešení projektu je financováno z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II)

Výzkumný cíl:

Identifikace, dokumentace a hodnocení stop opracování na historických kamenných objektech v pražské památkové rezervaci

Identifikační kód projektu:

DG20P02OVV021

Autoři odborného obsahu databáze:

• PhDr. Michal Cihla
• Ing. arch. Ladislav Bartoš
• Mgr. Kateřina Kovářová, Ph.D., MBA.
• RNDr. Richard Malát, Ph.D.
• Ing. arch. Matouš Semerád
• PhDr. Michal Tryml

Spolupracovníci

• Mgr. Andrea Neberová – plnění obsahu databáze
• Ing. Josef Münzberger – tvorba mapového rozhraní databáz
• Anna Musilová – kresby
• MgA. Jan Augusta – grafický design

V této veřejné databázi jsou shrnuty výstupy průzkumu opracování vybraných kamenných prvků staveb na území hlavního města Prahy, a to na ploše Pražské památkové rezervace, tvořící historické pražské souměstí a chráněné jako památka světového dědictví UNESCO a v několika případech i mimo toto území. V letech 2020–2022 byly postupně podrobně zdokumentovány kamenné prvky pražských staveb od nejstarších románských památek až po 20. století. Jednotlivé zkoumané prvky jsou barevně rozlišeny podle slohových období, ačkoli se ukazuje, že slohové rozlišení je zejména pro prvky z přechodových období (např. 1. polovina 16. století, 1. polovina 17. století) poněkud umělé, stavební styly na sebe plynule navazovaly a jejich výrazové prostředky se volně doplňovaly. Přesto je rozdělení do tradičně užívaných slohových označení (románský sloh, gotika, renesance, baroko) užitečné pro usnadnění práce s daty a pro rychlejší orientaci uživatele této databáze. Databáze obsahuje systematické uspořádání objevených stop historických kamenických nástrojů, následnou rekonstrukci užitých nástrojů a náznak práce s nimi. Velký důraz byl kladen na systematizaci odborné terminologie, která je v tuto chvíli značně nejednotná. Databázi lze procházet po památkách, použitém stavebním kameni, podle jednotlivých nástrojů, fází opracování a v neposlední řadě dle polohy daného objektu v mapě. Všechny záznamy jsou vzájemně propojeny a lze tak mezi jednotlivými vrstvami informací navzájem přecházet dle potřeby uživatele.

Popis metod

Cílem výzkumu byl plošný průzkum a dokumentace vývoje kamenického opracování architektury v Praze. Z důvodu obrovského množství objektů bylo třeba zpracované území omezit na Pražskou památkovou rezervaci (včetně několika výjimek), a i zde pracovat s reprezentativním výběrem. Předmětem dokumentace byly kamenné prvky – zdivo, architektonické články, převážně dochované in-situ v/na objektech. V menší míře byly zahrnuty i prvky které se nacházejí v lapidáriích, nebo byly v rámci staveb přesunuty mimo své původní umístění. Výjimečným příkladem je románský dům, původně stojící v ploše Hradčanského náměstí, který byl celý přesunut do podzemí 3. hradního nádvoří. 

Práce spočívala ve zpracování digitálních 3D modelů povrchů jednotlivých kamenů, umožňujících rekonstrukci použitých nástrojů i práce s nimi. Poznatky pro každý povrch byly zpracovány do grafické karty. Popisné informace byly zpracovány textovou formou. Jádro poznatků tvoří popis způsobu opracování zjištěného z dochovaných stop v kameni, včetně popisu podoby použitých nástrojů. 

Zkoumané kamenné prvky byly v rámci průzkumu in-situ petrograficky určeny a zároveň byl charakterizován jejich stav z hlediska projevů degradace jejich povrchu. Každý kamenný prvek byl na základě vizuálního posouzení zařazen do třídy pevnosti (R1 - R5, dle ČSN P 73 1005, viz tabulka níže). Třídy pevnosti se týkají povrchové části kamenů, tj. v dosahu kamenických úprav. Jedná se tak o cca 1 cm hmoty od povrchu směrem do kamene.

Třída dle ČSN P 73 1005	Pevnost v tlaku (MPa)
R1	> 150
R2	50 - 150
R3	15-50
R4	5-15
R5	1,5-5
R6	0,5-1,5

Datace objektů vychází ze zpracovaných stavebněhistorických průzkumů a dále zejména z publikace Umělecké památky Prahy. Lokalizace prvků v rámci objektů a areálů byla zpracována zejména na podkladě tzv. blokových pasportů, zpracovaných v 60. – 80. letech 20. století v ateliéru SÚRPMO. ve formě zjištění jejich lokalizace v terénu.

Literatura

• JEAN CLAUDE BESSAC, L´outillage traditionnel du tailleur de pierre, Paris 1993
• MICHAL CIHLA – MICHAL PANÁČEK, Úvod do problematiky středověkých technologických postupů opracování stavebního kamene, in: FORUM URBES MEDII AEVI VI., ed. Z. Měřínský, Brno 2011., s. 4-25
• MICHAL CIHLA – MICHAL PANÁČEK, Středověké technologické postupy při opracování stavebního kamene, in: Historické způsoby opracování kamene, metody průzkumu a kritéria výběru náhradního kamene kvádrového zdiva, ed. M. Panáček, Praha 2013., s. 50 – 62
• MICHAL CIHLA – MICHAL PANÁČEK, Středověké topůrkové kamenické nástroje, jejich ikonografické a archeologické doklady na našem území a výroba jejich replik, in: Svorník 12, ed: Michal panáček, Praha 2014, s. 77 – 105
• ETIENNE CUNRATH, Pierre de Taille, Tours 2007
• FRANS DOPERE, Dater les édifices du Moyen Ages par la pierre tailleé, Safran 2018
• LADISLAV HAVLÍČEK, Mechanoskopie, stopy a znaky řemeslných nástrojů, Praha 1940
• PETR CHOTĚBOR, Opracování kamene v různých stavebních hutích působících na Pražském hradě, in: Archeologia historica 18, ed. Vladimír Nekuda, Praha 1993, s 347 – 357
• PETR CHOTĚBOR, Stopy středověkých kamenických nástrojů na stavbách Pražského hradu, in: Svorník 12/2014, ed. Michal Panáček, Praha 2014, s. 111
• DAVID NĚMEC, Detailní dokumentace a analýza stop po opracování povrchů kamenných kvádrů, diplomová práce, ČUVT Praha 2020
• ANNA ZEMÁNKOVÁ, Detailní měřická dokumentace povrchů kamenných kvádrů, diplomová práce, ČVUT Praha 2019
• ČSN EN 73 1005: Inženýrskogeologický průzkum, Praha 2016, 45 s.